DITA (45): NEPOTRPíM SI NA NáKUPY LEVNéHO OBLEčENí. KOLEGYNě MI TO DáVAJí PěKNě SEžRAT
Dita má v životě jasné priority. Miluje cestování, kulturní akce a knihy. Oblečení si kupuje kvalitní, ale nosí ho klidně deset let. Ve skříni tak má jen pár kousků, což je trnem v oku jejím kolegyním.
Oblečení pro mě nebylo nikdy důležité. Ano, ráda se oblékám nadčasově, kupuji si dražší kvalitní kousky, ale nepodléhám módním trendům.
Irena (35): Miluju hrdinky z osmdesátkových seriálů a výstřední oblečení. Místo respektu za to sklízím kritiku
Můj šatník je velmi skromný, ale praktický
Ve skříni mi visí pár kusů oblečení. Mám troje kvalitní kalhoty, se kterými kombinuji asi čtyři trička, dvě halenky a pár svetrů. Nosím dvě sukně, ve skříni mi visí šest šatů. Na zimu mám dvě zimní bundy, na jaře střídám koženkovou a džínovou bundu. A to je víceméně vše. Víc oblečení nepotřebuji. Dalo by se říct, že stále chodím v tomtéž. A to nedokáží pochopit moje kolegyně. Neustále mě kvůli tomu pomlouvají.
Nevidím smysl v nakupování neustále nového a nového oblečení. To radši ušetřené peníze investuji do zážitku. Raději pojedu na výlet, než bych měla o jednu sukni víc. V oblékání mám systém. Nikdy nejdu dva dny po sobě ve stejném. Jeden den si vezmu sukni, druhý kalhoty, třetí šaty a takto to kombinuji. Můj šatník je převážně jednobarevný. U šatů a sukní preferuji drobný vzor.
Kolegyně nechápou, proč nechodím po slevách
Kolegyně v práci se předhánějí v tom, která nakoupí ve větší slevě. Jenže se zaměřují na obchody, které prodávají nekvalitní věci. Zakoupený kousek je pěkný do prvního vyprání. To považuji za zbytečnou investici. Také nemusím mít skříně nacpané oblečením, které nemám s čím zkombinovat. Jsem zkrátka praktická a asi jsem v této oblasti málo ženská. Mám dvě kabelky. Letní a zimní. A pár malých. Nic víc.
Kolegyně v práci jsou ochotné si každý den přendávat věci z jedné kabelky do druhé. Jsou obdivuhodné. A také dokáží být mrchy. Tuhle jsem je slyšela v kuchyňce: "Ta Dita si kupuje oblečení snad jednou za dekádu. Ty kalhoty nosí už od té doby, co se vrátila z mateřské. To já bych nemohla." Nad jejich pomluvy se dokáži povznést.
Doma se snažíme o udržitelnost
V naší rodině se řídíme tím, že věci používáme, dokud slouží. Nejenže ušetříme , ale především nekupujeme zbytečnosti. Chráníme planetu. Kdyby to takto dělal každý, nemuselo by se vyrábět tolik věcí. Naše planeta by nebyla tolik znečištěna od těžkého průmyslu. Například když už se mi nelíbí talíře, které používáme v kuchyni víc než dvacet let a jsou oškrábané, přenesu je do pergoly, kde je využíváme do rozbití.
A takto recyklujeme vše. Včetně oblečení. Dokud není oprané a žmolkovaté, nosíme ho neustále dokola. A ano, třeba i deset let. Potom to přeřadíme do oblečení na doma a zahradu. Nakonec poslouží jako hadr v garáži nebo na setření podlahy a až potom skončí ve sběrném dvoře v kontejneru. Necítím se být méně atraktivní jen proto, že nosím stále stejné oblečení.
Další příběhy ze života →
Zlata (52): Stydím se za svého manžela. Chodí pořád v témže oblečení a nenosí ani zubní protézu
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
Související články
- Tereza (48): Bolestivá menstruace mě vážně omezuje v životě. Mám strach, že na ni dojede i mé manželství
- Martina (38): Vinou laxního přístupu nové kolegyně jsem měla práce nad hlavu. Musela jsem ji proto potopit
- Irena (35): Miluju hrdinky z osmdesátkových seriálů a výstřední oblečení. Místo respektu za to sklízím kritiku
- Silva (44): Kolegyně ze sebe dělá chudinku, co musí živit dvě děti. Přitom od osudu jsem daleko víc dostala naloženo já
- Světlana (56): Končím s oslavou narozenin v práci. Kolegyně mi vždycky pomluví chlebíčky a mají mě za sociálně slabou