Karlovy Vary jsou svými termálními minerálními prameny vyhlášené. Právě kvůli nim sem lidé jezdí na léčebné kůry a jsou hlavním léčebným zdrojem. Nejznámější z nich je pramen č. 1, který všichni znají pod názvem Vřídlo. Tento horký pramen má teplotu 73 °C, což z něj dělá nejteplejší termální pramen u nás. Pro návštěvníky Karlových Varů je navíc atraktivní pro svou schopnost tryskat až do výšky 12 metrů.
Vřídlo se využívá k pitným kúrám a jako jediný z karlovarských pramenů i ke koupelím. Stejně jako další z místních pramenů je doporučován hlavně lidem trpícím nemocemi trávicího ústrojí. Právě k léčbě různých trávicích obtíží se využívala i speciální vřídelní polévka, která se zde dřív úplně běžně připravovala a dalo by se říct, že je společně s Becherovkou a oplatkami jednou z nejvýznamnějších místních specialit.
Dnes zná vřídelní polévku málokdo, v minulosti šlo však o oblíbený pokrm, jehož historie sahala až do 16. století. Vzhledem k tomu, že tehdy žilo v této oblasti hlavně německé obyvatelstvo, byla známá spíš pod názvem sprudelsuppe. Říká se, že ji poprvé připravil pro hraběte Rudolfa Chotka kuchař a cukrář Jan Jiří Pupp, zakladatel dynastie Puppů ve Varech, která postupem let vybudovala slavný Grandhotel Pupp.
Polévka se nejprve podávala na snídani, později se servírovala jako lehké večeře pacientům, kteří měli problémy se zažíváním, aby se jim lépe usínalo. Říkalo se však o ní, že byla i vynikajícím lékem na kocovinu. Postupem let se na vřídelní polévku pozapomnělo, recept později objevilo vedení Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád, a to se rozhodlo ji vrátit na výsluní.
Zpočátku se podávala jen při výjimečných příležitostech, později se jí inspirovali i v Grandhotelu Pupp, kde ji ovšem připravují v trochu pozměněné podobě jako tzv. krémovou polévku. V současnosti do ní již ani nepoužívají vřídelní vodu, ale mattonku, dále přidávají smetanu a jablečný ocet, takže trochu připomíná kulajdu.
Originální vřídelní polévka je poměrně jednoduchá zahuštěná polévka s vejcem ochucená muškátovým oříškem, která se podávala jen s opečeným rohlíkem. Již původní receptura povolovala vylepšovat polévku i houbami, ty ale údajně mohly být nasbírány jen v karlovarských lázeňských lesích mezi Dianou a Linhartem.
Posléze se začala polévka doplňovat dalšími ingrediencemi, například bramborami, houbami, česnekem, libečkem, šalvějí nebo kmínem. Pomocí různých přísad tak mohla polévka působit jemně projímavě, pokud měl pacient opačný problém, připravovala se pro něj tak, aby působila protiprůjmově. Polévka by se také neměla solit, neboť jí slanou chuť dodává sám minerální pramen.
My jsme se rozhodli vyzkoušet vřídelní polévku v původní verzi, a tak jsme ji připravili podle originálního receptu, a to přímo z vřídelní vody, kterou jsme si načepovali během návštěvy filmového festivalu. A jak zní tedy recept?
Budete potřebovat: 3 šálky vřídelní vody, 2 lžíce jíšky (hladká mouka, máslo), 2 žloutky, 1 rohlík, máslo, čerstvou petržel a muškátový oříšek.
Naše zkušenosti: Polévka je krásně krémová. Je hodně jemná a její chuť je trochu nevýrazná, zkrátka taková dietní. Je v ní hodně cítit chuť minerálky a vajíčka. I když píšou, že by se neměla solit, na náš byla málo slaná.
Zdroje informací:
Regiony.rozhlas.cz: Vřídelní polévka - zapomenutá karlovarská specialita
Splzak.cz: Prameny
Karlovyvary.cz: Co se zde léčí
Náš tip: Podobnou jednoduchou polévku s jíškou si můžete připravit podle našeho video receptu.