BABIčKA S DěDOU ZKAZILY SYNOVI RADOST Z VYSVěDčENí. JAKO BY BYLY ZNáMKY VšECHNO, ZLOBí SE RADKA
Na prázdniny se už velmi těšili. Tenhle školní rok jim dal pořádně zabrat. Jestliže měl Honzík loni na vysvědčení jednu dvojku, letos měli hodně práce, aby to vytáhl na maximálně dvě dvojky a jednu trojku.
Foto: Shutterstock
„Každou volnou chvíli jsme drtili učení. Vyžádalo si to spoustu mých nervů a jeho slziček, ale nakonec to nebyla taková hrůza, jak to zpočátku vypadalo. Třetí třída byla pro Honzíka vážně zlomová. Narazil v ní na své limity. Ale i tak ho musím pochválit. Navzdory tomu se velmi snažil a spoustu se toho naučil. Proto mě ani ve snu nenapadlo, abych ho za vysvědčení kárala,“ říká Radka, která synovi naopak jako odměnu za celoroční dřinu koupila vytoužené autíčko na ovládání. A ještě ho vzala do cukrárny na pohár. Jenže u prarodičů se takového pochopení nedočkal.
„Když děda s babičkou vysvědčení viděli, spráskli ruce. A hned spustili, jaká je to ostuda, mít už ve třetí třídě trojku z češtiny. Honzík se samozřejmě hned rozplakal. Myslel si totiž, že ho taky pochválí, že se tak snažil, přestože český jazyk asi nikdy nebude jeho hobby. Jenže to oni ne!“ zlobí se Radka s tím, že se syna okamžitě zastala. Stejně tak i její manžel, jejich syn. Prarodiče si ale nechtěli nechat nic vysvětlit.
„Aby toho nebylo málo, ještě kroutili hlavou, že na kluka nestačíme. Prý kdybychom na něj byli přísnější, nosil by mnohem lepší známky. A ještě tomu nasadili korunu, když Honzíkovi oznámili, ať od nich za trojku tedy rozhodně nic nečeká. Že by mu nejraději sebrali i dárek od nás, s nímž se tu chlubí,“ kroutí hlavou rozzlobená maminka. Absolutně nechápe, kde se v tchyni s tchánem taková krutost vzala.
„Honzík je z toho těžce zklamaný. Proplakal celou cestu domů, jak mu to bylo líto. Ne že nic nedostal, ale z toho ponižování, jakým ho děda s babičkou zahrnuli. Připadá si k ničemu. Jak já jsem na ně naštvaná! Nejraději bych je celé prázdniny neviděla. Absolutně se mi nechce posílat k nim Honzíka na smluvených 14 dní v srpnu. Bůh ví, čím ho tam budou ještě terorizovat,“ obává se Radka, podle níž nejsou známky tak důležité, jak si někteří myslí.
„Lidi by se už měli naučit, že špatná známka není konec světa. A taky že je to relativní – ne každý má hlavu na jedničky. Pro někoho je velký úspěch i ta trojka,“ dodává.
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na [email protected].
Související články
- Zažijte dovolenou bez konfliktů. Jak co nejvíc snížit riziko hádek a nedorozumění
- Je mi 50 a už půl roku nemůžu najít práci. Jsem zoufalá a nechci být na manželovi závislá, svěřuje se Ivana
- Vysvědčení: Co vlastně říkají známky našich dětí? Někdy nenaplněné ambice rodičů, jindy sociální tlak
- Zbavit se vší může být snadné, jen nesmíte věřit mýtům. Léto jim notně nahrává
- Kvůli synovi jsem se vzdala šance na lásku. Nikdy toho nepřestanu litovat, svěřuje se Soňa