RODODENDRONY MůžETE PěSTOVAT I NA PLNéM SLUNCI: ZVLáDNOU TO ALE JEN TYTO DRUHY

Rod Rhododendron má celou řadu kultivarů, které se liší nejen barvou a velikostí svých květů, ale také výškou. Najdeme tak mezi nimi druhy nižší, které se vysazují do skalek nebo nádob, vřesovišť nebo druhy, které se mohou pochlubit úctyhodnými rozměry, a to jak do výšky, tak do šířky a keře vysoké 5 metrů nejsou výjimkou, bývají i vyšší exempláře. Tak či tak, nejčastěji se rododendrony pěstují v tzv. vřesovištích, kde jim společnost dělají další kyselomilné rostliny jako jsou hortenzie, vřesy či vřesovce či azalky.

Pozornost vyžadují pěnišníky celý rok

Rododendrony jsou svými květy velmi dekorativní keře a málokdo, v době jejich květu, odolá, aby se na ně nešel podívat blíže. Nicméně, za své květy vyžadují také patřičnou odměnu, pozornost, kterou jim musíte dopřát. Kromě pravidelné dávky živin a úpravě pH půdy na kyselé, vyžadují také kontrolu proti chorobám a škůdcům. Možná ale tou nejdůležitější součástí péče je pravidelná závlaha, a to nejen během vegetace, ale i v zimě. A právě na zimní zavlažování se často zapomíná. Je důležité si uvědomit, že se jedná o stálezelenou dřevinu, která na zimu neshodí list, a tudíž musí normálně fungovat. Slovem normálně máme na mysli, že zde musí probíhat fotosyntéza, jen tak si totiž rostlina dokáže vyrobit dostatek energie pro svůj růst. A pro fotosyntézu je kromě jiného důležitá hlavně voda. Jakmile tedy nemrzne a není sníh, zalijte rododendrony klidně v lednu, budou vám za to vděčné.

Speciální skupina rododendronů se vymyká všem pravidlům

Rododendrony ze skupiny tzv. yakushimanum hybridy se vyznačují jednak menším, velice kompaktnějším tvarem a v dospělosti bývají tyto druhy spíše široké než vysoké. Zajímavé jsou i co se týče květů, které mohou na jedné rostlině nést více odstínů jedné barvy. A tou úplně nejlepší vlastností, především pro ty z vás, kteří máte zahradu na plném slunci, je, že mají vysokou přizpůsobivost vůči slunečnímu svitu a rostou i na plném slunci. To je možné ale pouze za předpokladu, že jim dopřejete dostačenou závlahu, jsou-li vystaveny slunečním paprskům po celý den, musí být i půda stále vlhká. Tuto podmínku si lze usnadnit pomocí automatického, kapkového závlahového systému.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.