LUCIE (48): JSEM NEUSTáLE PřETAžENá A UNAVENá. NEUMíM říKAT NE A OSTATNí TOHO JEN ZNEUžíVAJí

Lucie je empatická a celý život se snaží druhým pomáhat. Jenže poslední dobou se cítí unavená a přetažená. Nejen z práce, ale i z osobního života. Neumí totiž říct ne a ostatní toho jen zneužívají.

Přišla jsem domů z práce a musela jsem si jít lehnout. Bylo mi nevolno od žaludku a začínala mě bolet hlava. Zase. Ještě, že mám skoro dospělé děti.

Iveta (61): Manžel nechce vidět, že ho syn z předchozího vztahu jen využívá. Neviděli se třicet let, teď se to snaží dohnat

Mojí povahu formovalo dětství

Celé dětství jsem se musela starat o dva mladší sourozence. Neustále jsem od rodičů poslouchala, že jim musím pomáhat. A když jsem pomáhala, vždy jsem slyšela: "Lucinko, to jsi hodná. Maminka tě má moc ráda když pomáháš." Dostala jsem pochvalu nebo nějaký projev citu pouze v souvislosti s pomocí. Jinak byla moje matka chladná. Zde je pravděpodobně prapůvod mého problému.

Jsem citově vyprahlá a všem se snažím zavděčit. Podvědomě toužím po tom, aby mě lidi měli rádi. Aby mě potřebovali a potom slovně pochválili. Když svůj cukřík v podobě pochvaly dostanu, cítím se spokojená. V mládí jsem vše zvládala hravě. Ale blíží se mi padesátka a jsem vyšťavená. Naprosto všichni v mém okolí ví, na koho se mají v případě potřeby obrátit. Na mě. Utahanou a unavenou Lucii.

Jindřich (49): Exmanželka využívá dceru proti mně. Vždy toužila po penězích, ale tohle už přehání

Stejný vzorec chování v soukromí

Samozřejmě jsem rozmazlila i svou rodinu. Všechny opečovávám. Celý život jsem nechala všechny odpočívat nebo provozovat své záliby. Manžel samozřejmě dělá těžké práce doma i na zahradě, ale jinak ho obskakuji. Snídaně na vidličku, vždy je navařeno, když leží u televize donesu mu svačinu a když se mu nechce vstát, klidně mu donesu o co si řekne. Za to dostanu pusu a jsem spokojená. I naše děti jsou vychovávány v bavlnce.

Pro svou rodinu bych dýchala, zde vše dělám ráda. Jenže moji rodiče si zvykli, že kdykoliv něco potřebují, volají mě. Mám dvě sestry, jenže ty nikdy nemají čas, aby rodičům pomohly. A proto je to nastavené tak, že když já jednou řeknu ne, jsem ta špatná. Když řeknou jednou ano moje sestry, je úžasné. I moji kamarádi mi často telefonují a dělám jim vrbu. Ráda je vyslechnu a řeknu názor. Jenže někdo poradit nepotřebuje, potřebuje si postěžovat. A já jsem zjistila, že mě to vysává. Roky poslouchat to samé.

Jozefína (46): Můj snoubenec má kouli na noze. Jeho sestra je hodně otravná a pořád ho jen využívá

Ideální zaměstnanec dře do padnutí

Kdybych měla v zaměstnání na starost jen výkon mé pracovní náplně, bylo by to v pořádku. Jenže za posledních pět let mi vedení nařídilo tolik úkolů nad rámec, že mnohdy musím v zaměstnání zůstat na přesčas, abych vše stihla. Kromě polední pauzy se nezastavím. Šéf vždy na poradě pronese: "Když chci mít na stole skvěle zpracované podklady, musí mi je vypracovat Lucie, které tímto děkuji."

A já poslední dobou víc než kdy jindy vnímám, že to moje sebedestrukční chování k sobě samé nelze dlouhodobě ustát ve zdraví. Nelze pro své okolí dělat vše na úkor sebe. To samé platí v zaměstnání. Je nějaká pracovní náplň a vše navíc by mělo být buď zaplaceno jako přesčas nebo by se měl navýšit stav zaměstnanců. Nejde zneužívat psychicky slabou osobu. V mém případě mám spíše pocit, že duševně nemocnou. Musím se změnit. Musím chránit především sebe a své zdraví. Ostatní asi budou nemile překvapení a nesetká se to s pochopením. Ale já cítím, že jsem na pokraji svých sil.

Další příběhy ze života →

Ivana (35): Dlouhá léta jsem využívala svou krásu a každého odkopla. Teď naopak trpím já

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Související články

2024-06-14T15:19:25Z dg43tfdfdgfd