Chroustek letní je tak trochu neohrabaný brouk, který se při svém nemotorném letu často někomu připlete do cesty. Je to pěkný nešika, který do vás s klidem narazí, a to i opakovaně, což sice může člověka vylekat, ale ve skutečnosti mu nic nehrozí. Nanejvýš se brouk nepříjemně zamotá do vlasů. To trávník by se měl bát už o něco více. Při přemnožení jej zvládnou larvy chroustků úplně zničit.
Zaměnit jméno chroustka letního za chrousta obecného se nám povede jedna dvě, ale ve skutečnosti si je popletete jen těžko. Chrousty můžete ve volné přírodě i na vlastní zahradě potkat už od konce dubna do začátku června a chroustky letní až o něco později, v létě. Většinou od poloviny června do začátku srpna.
Chroustka letního poznáte poměrně snadno. Má oválné až zavalité, rezavé či nažloutlé a silně ochlupacené tělo. Na světle hnědých krovkách najdete 3 vystouplé rýhy. Nápadná jsou jeho vějířovitá tykadla. Za letu jej poznáte především podle bručivého zvuku.
V červenci nakladou samičky chroustků vajíčka do měkké půdy, kde se pak larvy vyvíjejí 3-4 roky. Požírají přitom kořeny rostlin. Na jaře třetího či čtvrtého roku se larvy zakuklí a od poloviny června se dospělí brouci, velcí 14-20 milimetrů, rozlétají do světa. Přes den se chroustci ukrývají mezi listy a za soumraku poletují, nešikovně se motají po zahradách a občas přitom naráží i do lidí. Někdy se objevují místně v až hrozivě vypadajícím, velkém počtu. Pro člověka jsou však naprosto neškodní, jenom maličko nepříjemní, zvlášť když se zamotají do vlasů.
V polovině 20. století se začal chroustek letní z naší přírody poměrně rychle vytrácet. Bylo to pravděpodobně způsobeno nadměrným využíváním průmyslových hnojiv a postřiků. V posledních letech však bývá v přírodě pozorován čím dál častěji, což bychom mohli považovat za dobré znamení. Naše životní prostředí se zlepšuje a příroda opět uzdravuje. Ale vysvětlujte to pěstitelům, kteří si potrpí na dokonalé trávníky!
Opětovný výskyt chroustka letního je na jednu stranu dobré znamení, na stranu druhou se však stále jedná o poměrně nepříjemného škůdce, který při přemnožení dokáže ničit trávníky, ale i záhony jahod a ovocné stromy. K tomu však dochází jen zřídka a většinou jejich výskyt nemusíte nijak řešit. Dospělí brouci ožírají listy ovocných stromů, někdy i topolů nebo do jehličí stromů jehličnatých. Larvy chroustků zase poškozují kořeny a při přemnožení zvládnou zničit celý trávník nebo nově vysazené stromky.
Při větším přemnožení chroustků můžete použít i chemické přípravky, které však mívají dlouhou ochrannou lhůtu, po kterou pak není vhodné postříkané ovoce ze stromů či zeleninu konzumovat.
Zdroj: chovzvirat.cz; zahrada-centrum.cz; ireceptar.cz