„NOčNí SOVY“ MAJí PODLE VěDCů LEPší KOGNITIVNí SCHOPNOSTI NEž „RANNí PTáčATA“
Z hlediska spánkových návyků lze lidi obecně rozdělit na dva chronotypy. „Noční sovy“ jsou lidé, kteří mají tendenci být nejaktivnější a nejproduktivnější...
Z hlediska spánkových návyků lze lidi obecně rozdělit na dva chronotypy. „Noční sovy“ jsou lidé, kteří mají tendenci být nejaktivnější a nejproduktivnější večer nebo v noci. Proti tomu „ranní ptáčata“ zpravidla vstávají brzy a bývají nejaktivnější v ranních a dopoledních hodinách. Existují mezi těmito typy lidí nějaké rozdíly? Na to se snažili odpovědět britští vědci. Podrobnosti přináší magazín New Atlas.
Odborníci z Imperial College London se podívali na data od více než 26 000 lidí s cílem zjistit, jak různé aspekty spánku – včetně délky, vzorců a kvality – ovlivňují mentální bystrost a celkové kognitivní schopnosti. Použili data z databáze UK Biobank a analyzovali informace o dospělých z Velké Británie, kteří absolvovali řadu kognitivních testů. Součástí těchto testů byla i otázka, zda se považují za „ranní ptáčata“, nebo „noční sovy“.
Optimální délka spánku
Ukázalo se, že lidé, kteří preferují ranní, nebo naopak večerní aktivity, mají v některých směrech odlišné fungování mozku. Studie naznačila, že takzvané „noční sovy“ obecně dosahují lepších výsledků v testech kognitivních schopností.
Z výsledků dále vyplývá, že optimální délka spánku je mezi 7 a 9 hodinami. V tomto rozmezí se zlepšují kognitivní funkce, jako je paměť, logické myšlení a rychlost zpracování informací. Naopak spánek, který je kratší než 7 hodin, nebo delší než 9 hodin měl na funkce mozku jednoznačně negativní vliv.
Výzkum také ukázal, že tzv. chronotyp – tedy preference jednotlivce pro večerní nebo ranní aktivity – ovlivňuje výsledky testů. „Noční sovy“ dosahovaly v testech lepších výsledků než „ranní ptáčata“. Lidé s vyšší aktivitou v noci dosahovali přibližně o 13,5 % vyššího skóre než ranní typy v jedné skupině a o 7,5 % vyššího skóre než ranní typy ve druhé skupině.
„Ranní ptáčata“ na tom jsou nejhůř
Také lidé, pohybující se na rozhraní mezi nočními sovami a ranními ptáčaty, dosáhli lepších výsledků. Jejich skóre bylo přibližně o 10,6 % a 6,3 % vyšší než u skupin vyhraněných „ranních ptáčat“. „Ranní ptáčata“ měla v obou analyzovaných skupinách konzistentně nejnižší kognitivní skóre. Tyto rozdíly jsou poměrně významné, což znamená, že je nepravděpodobné, že by mohly být způsobeny náhodou.
Analýza brala v úvahu i další zdravotní a životní faktory, jako je věk, pohlaví, kouření a konzumace alkoholu, a přítomnost chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby a cukrovka. Mladší jedinci a ti bez chronických onemocnění obecně dosahovali v kognitivních testech vyššího skóre. Také zdravější životní styl byl obvykle spojen s lepším kognitivním výkonem.
Hlavní autorka studie Raha West z Katedry chirurgie a onkologie na Imperial College London uvedla: „Naše studie zjistila, že dospělí, kteří jsou přirozeně aktivnější večer, měli tendenci dosahovat lepších výsledků v kognitivních testech než ti, kteří jsou „ranními ptáčaty“. Chronotypy mohou ovlivnit naše kognitivní funkce, a to nejen ve formě osobní preference.“
Roli hrají i další faktory
West zdůraznila, že výsledky neznamenají, že všechna „ranní ptáčata“ mají automaticky horší kognitivní funkce. I když je možné změnit přirozené spánkové návyky postupným posouváním času, kdy chodíte spát, a dodržováním pravidelného spánkového režimu, úplná změna z ranního na večerní typ je složitá.
Vědci také zjistili, že ačkoli je délka spánku zásadní, tak lidé, kteří uváděli, že trpí nespavostí, nedosahovali v kognitivních testech ve svých skupinách výrazně horších výsledků. To může naznačovat, že je třeba brát v úvahu konkrétní aspekty nespavosti, jako je její závažnost a délka trvání.
Výsledky vědeckého bádání na toto téma byly publikovány 10. července v odborném časopise BMJ Public Health. Toto periodikum publikuje výzkumy a analýzy týkající se všech aspektů veřejného zdraví, od globálních problémů, jako je dopad klimatických změn na zdraví populace, až po studie prováděné v konkrétních lokalitách. Všechny články jsou před zveřejněním posuzovány odborníky v daném oboru, kteří hodnotí kvalitu a relevanci výzkumu.
Přečtěte si také:
2024-07-26T17:45:52Z dg43tfdfdgfd