BOBR POSTAVIL HRáZ, ZESMěšNIL čESKéHO úřEDNíKA A POBAVIL CELý SVěT. NENí TO POPRVé, ANI NAPOSLEDY
Čeští bobři evropští způsobili v posledních týdnech mediální senzaci. V chráněné krajinné oblasti Brdy postavili sérii hrází a vytvořili přírodní mokřad,...
Čeští bobři evropští způsobili v posledních týdnech mediální senzaci. V chráněné krajinné oblasti Brdy postavili sérii hrází a vytvořili přírodní mokřad, který nejen zadržuje vodu podobně jako přehrada, ale také ušetřili státu miliony korun. Výsledek? Příroda opět ukázala, že s vodou umí hospodařit lépe než lidé.
Příběh bobrů, zesměšněných úředníků a ušetřených miliónů se stal vděčným námětem pro média a komiky po celém světě. Píše o něm americký The New York Times, britský The Giardian, kultovní National Geographic, zavtipkoval si i Jimmy Fallon v The Tonight Show a řada dalších.
Podívejte se na mapku oblasti, kde úřaduje bobr-celebrita:
Kauza se odehrála v Brdech u Padrťských rybníků. Tamní úřady plánovaly revitalizaci toku řeky Klabava kvůli zlepšení vodního režimu a ochraně raka kamenáče, která obnášela i výstavbu nové hráze.
Bobři ušetřili peníze daňových poplatníků
Jenže papírování a byrokracie se táhly roky. A tak se do díla pustili bobři. Sami od sebe, bez povolení a zadarmo. Postavili několik hrází, vytvořili mokřad, který je nesmírně cenný pro přírodu a je dvakrát větší, než původně plánovali lidé.
Bobři jsou považováni za jedny z nejlepších ekosystémových inženýrů v přírodě. Kácí stromy, staví hráze a upravují koryta toků tak, aby vytvořili bezpečné prostředí pro své nory. Vedlejším efektem těchto staveb je zadržování vody, zlepšení kvality půdní vlhkosti a podpora biodiverzity. Vznikají tak útočiště nejen pro bobry, ale i pro různé druhy obojživelníků, ptáků a hmyzu. Bobří stavby také umožňují sedimentaci jemných částic a zlepšují fyzikálně-chemické složení vody.
Mokřady, které bobři vytvořili, mají velký význam. Zadržují totiž vodu v krajině, což je v suchých obdobích velmi důležité. V nově vzniklých mokřadech našel útočiště nejen ohrožený rak kamenáč, ale i mnoho dalších druhů rostlin a živočichů. Díky bobrům se tak podařilo vytvořit cenný biotop, který by jinak vznikal jen velmi složitě a nákladně.
Přírodní inženýři
Bobři svou aktivitou ušetřili státní kase nemalé peníze. Projekt revitalizace Klabavy měl stát 30 milionů korun, nicméně hlodavci zajistili stejnou funkci zdarma. A navíc lépe. Jak říká Jaroslav Obermajer z Agentury ochrany přírody a krajiny: „Bobr vždycky dobře ví, jak to udělat nejlépe. Místo, kde si postaví hráz nebo udělá nějaká opatření pro sebe, si vybere vždycky lépe, než když my to projektujeme na papíře.“
Odborníci z ČVUT potvrdili, že bobří hráze dokážou zadržet ohromné množství vody. Například v případě Řeky Křemelné vytvořili systém nádrží, které zadržují 12 389 m³ vody – což odpovídá přibližně čtyřem olympijským bazénům.
Není to poprvé, co bobři ukázali svůj inženýrský talent. I v Národním parku Šumava dokážou zadržovat obrovské množství vody a vytvářet tak cenné mokřady. Na Šumavě se navíc bobři stali součástí potravního řetězce vlků, což přispívá k harmonii ekosystému.
Kde hledat bobra?
Podle posledního sčítání bobrů v Česku za rok 2020 jich nejvíce žilo v Plzeňském kraji – něco málo přes tři tisíce. Druhé místo patří Jihomoravskému kraji s populací zhruba dvou tisíc bobrů. Bronz míří do Olomouckého kraje.
Co se prostorového rozložení bobrů v Česku týče, napoví mapka výše s potvrzeným výskytem na území republiky opět k červenci roku 2020.
Pěkně zmapovaná je činnost bobrů v nádrži Žichlínek poblíž Lanškrouna. V článku časopisu Ochrana přírody je i nákladové ocenění jejich práce. Vyšlo to na 11 340 200 Kč s úsměvným dodatkem, že je to bez DPH.
Přečtěte si také:
2025-03-13T06:45:47Z
