TEMNé POZADí čOKOLáDOVýCH ZAJíCů: DěTSKá OTROčINA I SMěšNé PříJMY NA FARMáCH
Tak jako každé velikonoce, i letos pulty supermarketů zaplnila čokoládová vajíčka a zajíci. Často jsou velmi levná… jak je to možné? Podle několika mezinárodních vyšetřování přední firmy, vyrábějící čokoládové produkty, používají kakaové boby, které pocházejí z farem, kde se odehrává dětská práce.
S jedním z těchto odhalení přišel britský televizní kanál Channel 4, který ve svém dokumentárním pořadu Dispatches odvysílal záběry z farem v Ghaně, kde kakaové boby sbíraly děti, některé staré pouze 10 let.
Potíže v Ghaně
Údajně mělo jít o farmu, jejíž produkty používal globální potravinářský koncern Mondelez International, majitel řady populárních značek v oblasti čokoládových cukrovinek včetně v Británii oblíbených cukrovinek Cadbury, jak upozornil i The Guardian.
Děti na záběrech zacházely s mačetami, kakaové boby sklízely ze stromů a otevíraly je. Žádné na snímcích nemělo ochranné vybavení. V dokumentu vypověděla i mladá dívka pracující na farmě, podle jejích slov byla zaměstnaná pod podvodnou záminkou, byla nucena pracovat dlouhé hodiny, a dostala dokonce zákaz chodit do školy.
Podle Dispatches si farmáři pěstující kakaové boby v Ghaně vydělávají 2,62 dolarů denně. Je to tak málo, že si dospělé pracovníky jednoduše nemohou dovolit.
Tento fakt kritizuje Ayn Riggsová, zakladatelka organizace Slave Free Chocolate. „Čokoládové společnosti tuto praktiku slibovaly vymýtit už přes 20 lety. Věděly, že profitují z dětské práce, a odklonily se od svých slibů,“ řekla v dokumentu. „Je děsivé vidět tyto děti používat dlouhé mačety," poznamenala také. Odhalení přišlo právě v době, kdy Britové nakupovali jako každoročně čokoládová vajíčka a další cukrovinky.
Koncern v reakci na zjištění uvedl, že dětskou práci ve svém dodavatelském řetězci netoleruje a že jej zprávy znepokojují. “Žádný podíl dětské práce v dodavatelském řetězci kakaa by neměl být přijatelný," odmítl rezolutně řetězec a skrze svůj program Cocoa Life se podle svých slov snaží ochranu dětí v afrických kakaových komunitách zlepšovat.
Kakaové formy přitom nejsou jen výsadou Ghany, ale jsou rozšířené mj. v Indonésii, Dominikánské republice, Brazílii či na Pobřeží slonoviny.
Žaloby kvůli dětské práci v Pobřeží slonoviny
A nešlo ani zdaleka o jedinou firmu, která podobným spekulacím a obviněním čelila. Už v roce 2021 žaloba podaná mezinárodní skupinou International Rights Advocates na koncerny Nestlé a Cargill doputovala až k americkému nejvyššímu soudu.
Podniky byly obviněny z toho samého – využívání dětské práce na farmách s kakaovými boby v Pobřeží slonoviny.
Žaloba jmenovala osm dětí, které údajně k této práci byly nuceny a požadovaly odškodnění. Od svých rodin v Mali byly podle soudních dokumentů uneseny a na farmách musely pracovat bez nároku na mzdu. Nejmladšímu se to mělo stát, když mu bylo 11 let. Z Pobřeží slonoviny pochází 45 procent všech světových kakaových bobů.
Žaloba nakonec u soudu neuspěla. Společnost Nestlé přitom jasně upozorňuje i dnes: „Žádná firma, která odebírá kakao z Pobřeží slonoviny, není schopna garantovat 100% odstranění rizika dětské práce, a to zejména na malých farmách. Nestlé v tom není výjimkou, jsme ale odhodlání s problémem bojovat. Využívání dětské práce je neakceptovatelné a jde proti všemu, v co věříme. Proto jsme se zavázali dětskou práci u našich dodavatelů kakaa odstranit.“
Upozorňuje na to, že již v roce 2012 začala s pilotním projektem systému monitoringu a nápravy u dvou družstev produkujících kakao a postupně zahrnul tisíce farmářů.
Společnost Nestlé také na začátku loňského roku oznámila novou iniciativu, v rámci které má jít v přímých platbách 1,45 miliardy dolarů africkým pěstitelům kakaových bobů. Tato iniciativa má přispět k vymýcení dětské práce.
Nešvar dětské práce přetrvává?
Podle deníku Financial Times jde o krok správným směrem, ale není to absolutní řešení. Podle výzkumu, který v roce 2020 vznikl pod hlavičkou chicagské univerzity, na kakaových farmách v Ghaně a Pobřeží slonoviny pracuje 1,56 milionů dětí.
Farmáři si díky iniciativě mají šanci vydělat dvojnásobek peněz a navíc mají dostat finanční bonusy, pokud se jim podaří pěstovat boby více udržitelně a zároveň posílat děti do škol. O program je zájem, rychle se do něj přihlásilo 10 700 farmářských domácností z Pobřeží slonoviny.
Podle Sophie De Coninckové z International Labour Organization s tím ruku v ruce musí jít vládní opatření, jinak dětská práce nikdy neskončí. Pokud v Africe obecně nebude snadný přístup ke vzdělávání, sociální ochrana a atraktivní pracovní pozice, hrozí, že děti se z kakaového průmyslu přesunou například do dolů, což je ještě nebezpečnější, než práce na farmách, míní. I tak ale přímé platby podporuje. Podobný pilotní program v Ghaně, kde domácnosti měsíčně dostávaly 30 dolarů, vedl k 20procentnímu snížení dětské práce.
Na důrazu k adekvátnímu ohodnocení farmářů funguje i certifikace zboží Fairtrade. Pěstitelé a zaměstnanci, obvykle sdružovaní do družstev, v rámci tohoto programu mají garantovanou výkupní cenu, která odpovídá nákladům za vypěstování a umožňuje důstojné živobytí. Zároveň přísně zakazuje dětskou práci. Čokolády s logem Fairtrade by měly být maximálně etické. I značka Fairtrade však občas čelí kritice - mj. za finančně náročný proces certifikace.
Dopad i na vzdělanost
Joanna Ewart-Jamesová, výkonná ředitelka organizace Freedom United, bojující proti dětské práci v dodavatelském řetězci kakaa, však pro The Guardian upozornila: „Dětské otroctví a dětská práce sužují průmysl na Pobřeží slonoviny a Ghaně – které produkují 60 % světového kakaa – po celá desetiletí. Pěstitelé kakaa nevydělávají takový příjem, který by jim umožňoval nabírat pracovní sílu, kterou potřebují.“
Dopad dětské práce v Pobřeží slonoviny a Ghaně však míří i do oblasti vzdělanosti samotných dětí. Kvůli práci na plantážích nemají čas na učení, nízká je pak v těchto zemích i školní docházka. Odvrácená tvář kakaového průmyslu má dopadů více.
Dětská práce jako jeden ze tří nešvarů
„Většina supermarketových čokolád pochází z kakaových bobů z Pobřeží slonoviny a Ghany, hlavně tedy z Pobřeží slonoviny a tam jsou tři základní nešvary a to je (v první řadě) zotročování, dětská práce, což je prostě tragédie a vlastně všichni to dělají,“ upozornila před časem na přetrvávající problémy spolumajitelka pražské čokoládovny Silvie Steinerová v DV TV.
Co další dva nešvary? „Na základě toho, že oni vlastně nemají peníze od těch, co vykupují čokoládu, tak farmářská asociace pěstistelů kakaa přišla s tím, že potřebují výkupní cenu asi čtyři dolary, aby ta plantáž byla udržitelná a aby se mohli postarat jak o ty lidi, tak o ty plantáže. A tady je třeba výkupní cena stanovena vládou na 1,27 eura a bohužel ti farmáři někdy nedostanou ani jedno euro, ani jeden dolar,“ popisovala Steinerová finanční trable farmářů.
„Ten třetí nešvar je takový, že oni nemají žádné peníze, aby to vrátili do těch plantáží, tudíž je to intenzivní zemědělství, kdy oni úplně vytěží půdu, pak už se tam pěstovat nedá a oni udělají to, že si někde v národním parku udělají novou plantáž,“ dodávala Steinerová.