Plísně rajčat a okurek bývají postrachem zahrádkářů. Přijdou plíživě, ze začátku vypadají velmi nenápadně, ale když je nezachytíte včas, o veškerou úrodu přijdete. Pokud zaléváte rostliny jen ke kořenům, jak se doporučuje, rozhodně nejste mimo nebezpečí.
Je to stejné jako s každoroční podzimní epidemií respiračních chorob. I když se otužujete, důsledně dbáte na prevenci, stejně někdy onemocníte. S prevencí plísní je to stejné. Všichni se snažíme udělat maximum pro to, aby se právě naší zahradě vyhla, ale pokud na ni kašlou sousedé nebo jsou pro ní příznivé podmínky, většinou se jí nevyhnete.
Mohlo by se zdát, že plíseň na okurkách a rajčatech je stejná, ale opak je pravdou.
Plíseň na okurkách i rajčatech se chová velmi podobně, přestože jde o jiný druh plísní. Pro její vznik a šíření je ideální vlhké a kolísavé teplé počasí, déletrvající letní deště jsou tedy doslova živnou půdou. Největší možnost regulovat tyto podmínky máte ve skleníku. Je tam sucho a správným větráním dokážete regulovat i vlhkost.
V našich končinách bývá naprostou výjimkou zahrada, která se plísním na rajčatech nebo okurkách vyhne. Česká léta bývají sem tam deštivá, noci chladnější. Zaléváte-li rostliny ke kořenům a doufáte, že se plísni vyhnete, nejspíš vás zklameme.
Významně ji oddálit pomůže tato kombinace opatření:
Na závěr jedno malé doporučení: když si ještě teď vysejete semínka okurek, připravíte si sazenice, které můžete vysadit do země zhruba v polovině prázdnin, až vám odejdou okurky z květnové výsadby. Sklizeň si tak výrazně prodloužíte a můžete zapomenout na stres z toho, že okurky chytnou plíseň. U rajčat máte šanci tento postup vyzkoušet jen s velmi ranými odrůdami jako je např. Matina.
Zdroj: autorský text