PLíSEň, šELAK I VýKALY: 7 NECHUTNýCH POTRAVIN, KTERé BěžNě JíME A NEřEšíME TO
1. Plíseň
Možná máte zrovna v lednici nějaký dobrý plísňový sýr nebo sušený salám. Proč je plíseň na nich jiná než ta, co se objeví třeba na chlebu, a kvůli které jídlo hned vyhazujeme? Je to jednoduché, jde o jiný druh plísní. Navíc je pro jejich použití v potravinářství klíčovou podmínkou vysoká hygiena, dlouze se šlechtí a prochází kontrolami vlastností. To ale nic nemění na tom, že některé potraviny, které běžně jíme, jsou zkrátka plesnivé, i když ušlechtile... Dobrá, plíseň nenadchne ani neurazí, tak pojďme dál.
Mohlo by vás zajímat: Domácí ovzduší horší než u dálnice. Jak se zbavit zplodin ze sporáků, čističů a svíček
2. Šelak
Není šelak neboli shellac lesklý lak na nehty, auta nebo tak něco? Ano, ale také se používá na glazování povrchu želé cukrovinek, kukuřice a spousty druhů ovoce a zeleniny. Konkrétně je to sekret thajského hmyzu červce lakového (Kerria lacca). Jako lešticí přídavnou látku v potravinářství ho ve složení najdete pod označením E904, ale může se skrývat také pod honosným a záludným názvem „cukrářská glazura“.
3. Výkaly krevet
Máte rádi krevety? Tmavá čára na jejich hřbetě není nic jiného než hřbetní trakt a černá látka v něm jsou opravdu krevetí výkaly. Tito korýši se živí planktonem, tedy různými mikroskopickými živočichy a rostlinami, ale i různorodým organickým odpadem. I když se to může zdát trochu nechutné, odborníci se všeobecně shodují, že tato součást oblíbené pochoutky nepředstavuje zdravotní riziko, pokud jsou krevety dobře tepelně opracované.
4. Syřidlo
Tento pojem nejspíš neslyšíte poprvé a asi vás nechává zcela chladnými, aspoň prozatím. Syřidlo je látka, která se používá při výrobě sýrů, jelikož způsobuje srážení mlék. Může jít o enzym rostlinného původu, mikrobiálního, anebo živočišného. V posledním případě jde o hojně využívaný chymosin, který pochází z žaludečních šťáv telat, kůzlat a ovcí v laktačním období a slouží ke srážení mléka v žaludku mláďat.
5. Kastoreum
Tohle skvostně znějící slovo bývá ve složení také označováno jako „přírodní aroma“. Překvapivě jde o výměšky análních žláz bobra. Katoreum má výraznou vůni připomínající vanilku a maliny a používá se k výrobě parfémů a osvěžovačů, ale i cukrovinek nebo k ochucení cigaret. Vzhledem k opatřením na ochranu bobrů je už ale dosti vzácné a čím dál víc se nahrazuje syntetickými náhražkami.
6. Karmín
Další červec, tentokrát nopálový, se využívá k výrobě známého karmínového barviva. Po vysušení se červci uvaří a barvivo se chemicky vysráží. V potravinách ho najdete pod označením E120. I tato látka je čím dál víc nahrazována jinými barvivy, a to především kvůli vysoké ceně, ale i kvůli tomu, že jde o alergenní látku, která bývá považována i za potenciální karcinogen a je často spojována s hyperaktivitou u dětí. Vědecké studie toto nicméně zatím dostatečně neprokázaly a existují i příznivci barviva, kteří ho označují za přírodní produkt prověřený staletími – poprvé látku objevili a používali Mayové a Aztékové.
Přečtěte si také: Alergie či jedovaté toxiny. 5 největších rizik spojených s konzumací hmyzu
7. Červi
Od červců k červům. Ty totiž můžeme najít v některých konzervovaných houbách a v ingrediencích rozhodně uvedeni nebudou. Dokud jich totiž není moc, Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) to neřeší. Jde však o organizaci Spojených států amerických, v Evropě zmínky o červech v zavařených houbách nejsou. Každopádně třeba moučné červy najdete poměrně nově v legislativě EU zařazené mezi potraviny nového typu, a tak se můžete s chutí pustit do jejich konzumace!
Poměrně nedávno Evropou projela velká vlna odporu proti konzumaci hmyzu. Co ji spustilo?
Zdroj: autorský článek (autorka je Ing. v oboru Výživa a potraviny)
Další zdroje: bezpecnostpotravin.cz, Wikipedia.org
2023-05-26T06:13:23Z dg43tfdfdgfd