Brynza si báječně rozumí s krajícem chleba, vyrobit z ní ale můžete i řadu zajímavých pokrmů. Pravá budapešťská pomazánka se bez brynzy neobejde. Uvařit si můžete brynzovou polévku demikát nebo vsadit na tradiční halušky či brynzové pirohy.
Brynzu ale můžete přidat i do dalších, méně typických jídel.
Platí to stejně u brynzy jako u všech sýrů. Čím více tuku (v sušině a čím více sušiny sýr obsahuje), tím je kvalitnější a lahodnější.
Na rozdíl od Česka, kde k brynze nemáme tak silný vztah, mají Slováci jasnou představu i předpis, co to bryndza je a jak by měla vypadat. Jde o „specifický přírodní sýr vyráběný ze zrajícího nebo skladovaného ovčího hrudkového sýra, ke kterému lze přidávat vyzrálý hrudkový sýr“.
Stojí za zmínku, že bryndza (na Slovensku) nebo brynza (v Česku) platí za živoucí hmotu plnou mikroorganismů nejrůznějšího charakteru. Brynzy existuje několik druhů: rozlišuje se podle toho, kdy se vyrábí. Můžeme tak dostat brynzu letní, zimní nebo májovou.
Letní je méně tučná než zimní, která se vyrábí ze skladovaného mléka. Na májovou bryndzu se používá „májové“ mléko, do kterého se s jarní pastvou dostaly jarní byliny.
Brynza jako sýr plný bakteriálních kultur má nízký obsah mléčného cukru, laktózy. Ten totiž množící se bakterie během zrání spotřebovávají, takže ho ve výsledném produktu zůstává jen minimum. Hodí se proto i pro ty, které dovede laktóza potrápit.
Zdroj informací: časopis Apetit, dTest, ZakonyPreLudi, MPSR
2024-04-30T09:14:40Z dg43tfdfdgfd