LIšEJNíKY NA OVOCNýCH STROMECH POMáHAJí I šKODí. ARGUMENTY, PROč JE (NE)ODSTRANIT

Lišejníků existují tisíce druhů a v přírodě mají důležité místo. Rostou i tam, kde by to jiné organismy nedokázaly. Zároveň ale ke svému životu potřebují neznečištěné ovzduší – čím je vzduch čistší, tím mohutnější narostou. Pokud tedy právě u vás prosperují, můžete si po této stránce gratulovat. Unikátní jsou také, co se složení týče – jde o spojení houby a řasy, které spolu žijí v symbióze. Zatímco houba dodává anorganické látky, vodu, stará se o výměnu plynů a životní prostor, řasa zase poskytuje organické látky vzniklé fotosyntézou.

Foto: Shutterstock

Proč se lišejníky na stromě objeví?

Oschlé větve stromů pokryté lišejníkem mohou vyvolat dojem, že právě šedavé, zelenkavé nebo jinak zbarvené nánosy jsou zodpovědné za odumírání stromu. To je ale velký omyl. Rozhodně totiž nejde o parazitické organismy, které by ze stromu čerpaly sílu. Nejsou do něj vrostlé, pouze na povrchu větví nebo kmene přisedle žijí a nijak jim neubližují.

Je to opačně – jakmile začne strom stárnout, případně nějaká jeho část živořit a usychat, mění se struktura kůry. A právě na nerovném, narušeném povrchu se lišejníku dobře daří. Jen na něm se bezpečně udrží, protože nemá kořínky. Stejně tak ke svému růstu potřebuje vlhko. Takže pokud strom pravidelně neprořezáváte, neprosvětlujete korunu, ponecháváte staré větve, lišejník si sami přivoláváte.

Proč se lišejníku (ne)zbavovat?

Jak už bylo řečeno, lišejníky stromy ani jejich kůru nijak nepoškozují ani negativně neovlivňují růst. Co už rizikové je, to je fakt, že pod lišejníky nachází úkryt škůdci. A ti už mohou prosperitu stromu i sklizeň úrody skutečně ohrozit. Má to ale i svou druhou stranu mince. Kromě škůdců prosperuje v lišejnících také užitečný hmyz, který nám proti škůdcům pomáhá bojovat. Odstraněním nánosů na stromech se tak podle ekologů připravíme o cennou biodiverzitu na zahradě nebo v sadu.

Dalším negativem lišejníků je fakt, že se mohou podílet na nižší kvalitě plodů. V koruně stromu totiž zvyšují vlhkost, a ta pak může vést k chorobám jako je sazovitost nebo monilie. V tomto případě však podle ekologů pomůže jen vhodné prořezání stromu tak, aby byla koruna dostatečně provzdušněná a prosvětlená. Pak se v ní vlhko držet nebude.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Jak lišejníky odstranit?

Pokud jste se rozhodli raději neriskovat a s nánosem lišejníku skoncovat, můžete to udělat hned několika způsoby.

Prvním z nich je mechanické odstranění pomocí drátěného kartáče nebo speciální škrabky. Ideálně na podzim. Přestože to budete dělat opatrně, drobným poškozením kůry stromu (borky) se nevyhnete. Proto je nezbytné kmen či větve následně ošetřit vápenným mlékem, aby do nich tolik nepražilo slunce. Nátěr navíc působí i dezinfekčně.

Sundat dolů lišejníky můžete i méně pracně – vodou za pomoci vysokotlakého čističe neboli wapky. Ani v tomto případě ale nezapomeňte na ochranný nátěr vápenným mlékem.

Jestliže chcete mít jistotu, že lišejníky skutečně zahubíte, můžete je před mechanickou očistou zdecimovat i za pomoci chemie. Existují různé postřiky a nátěry, které zafungují. Ať už na bázi zelené skalice nebo mědi.

Než se pustíte do odstraňování lišejníku, rozprostřete pod stromem plachtu nebo staré prostěradlo. Pokud byste stržené částečky nechali ležet na zemi, budou se šířit dál. Nejlepší způsob, jak je pak definitivně odstranit, je spálení v ohni.

Zdroj informací: Rutgers, Ekolist, Zahradnická kuchařka

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Související články

2024-06-03T12:12:23Z dg43tfdfdgfd