JAK SPRáVNě PěSTOVAT šALVěJ, VOňAVé KOřENí A LéčIVOU BYLINKU V JEDNOM

Šalvěj lékařská je bylinka spojená s věčným mládím a zdravím. Aromatické, sametově hebké zelenostříbřité lístky jsou trpké až svíravě nahořklé, ovšem jejich protizánětlivé a antibiotické účinky tenhle chuťový nedostatek spolehlivě přebijí. Její lístky můžeme použít při nachlazení i špatné náladě, můžeme je přidat jako koření k rybám. Po promnutí mezi prsty zajímavě voní. Pestrolisté kultivary šalvěje lékařské oživí převážně zelenou bylinkovou zahrádku.

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je multifunkční bylina. Obsahuje především silice s různým podílem cineolu, thujonu, kafru, borneolu a salviolu, třísloviny, triterpenoidy, hořčiny, laktony, saponiny, pryskyřice, vitaminy řady B a fytoestrogeny.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:: Teď je nejlepší čas nasbírat a nasušit na zimu mátu, šalvěj, meduňku a libeček. Jak na to?

Šalvěj účinky

„Především v klimakteriu se využívá schopnosti šalvěje lékařské čelit psychickému rozladění, napětí a melancholii, protože posiluje nervovou soustavu. A navíc omezuje návaly. Šalvěj zlepšuje trávení, zabraňuje průjmům a povzbuzuje chuť k jídlu. Harmonizuje střeva, žaludek, žlučník a menstruační cyklus," uvádí bylinkář Martin Kolár. Sušená šalvěj má silnější účinek než čerstvá.

Proč pít šalvějový čaj?

„Protizánětlivé účinky šalvěje lékařské se dají velmi dobře využít při chorobách z nachlazení, nálev (1 lžička sušených či 1 lžíce čerstvých lístků šalvěje zalijeme 250 ml horké vody, necháme asi 5 minut vyluhovat, scedíme) mírní bolest v krku a usnadňuje odkašlávání," doporučuje bylinkář.

Odvar ze šalvěje

Odvar ze sušené nebo čerstvé šalvěje (stačí nechat projít lístky šalvěje krátce varem a nechat 1 minutu vyluhovat) můžeme využít jako kloktadlo, které pomáhá při bolestech v krku a navíc dezinfikuje ústní dutinu; je to dobrá prevence proti kazivosti zubů, zbavení se aftů, ale také paradentózy.

NENECHTE SI UJÍT: Proti pocení je nejúčinnější bylinkou šalvěj. Zkuste čaj, kapky nebo koupel

Na co pomáhá šalvěj zevně

Zevně se šalvěj užívá ve formě odvaru (při zánětech sliznice v ústech a krku, zánětech mandlí, hnisání zubů, krvácení dásní, uvolnění zubů, astmatu, bronchiálních katarech), masti (bodnutí hmyzem), obkladu (při diabetu, srdeční slabosti a bolesti hlavy) či koupele (např. pro lidi se slabými nervy a ženy s nemocnou dolní částí těla).

Nežádoucí účinky šalvěje

Ve vysokých a dlouhodobých dávkách působí šalvěj toxicky. Při užívání ve vodním výluhu či odvaru problémy nehrozí. Toxicitu vykazují zejména alkoholové a olejové výluhy, když přeženeme přípustné množství. Naprosto nevhodná je šalvěj pro těhotné a kojící ženy.

Šalvějový sirup proti kašli

Ingredience

300 g čerstvé šalvěje lékařské
1 l vody
1 kg cukru (může být i o něco méně)
4 lžíce citronové šťávy
špetka skořice

Příprava

Šalvěj povaříme asi 2 minuty v 1 l vody. Sejmeme, zakryjeme a necháme 24 hodin vyluhovat. Pak scedíme, přidáme cukr a pomalým vařením odpařujeme do konzistence sirupu. Nakonec přidáme citronovou šťávu a špetku skořice. Důkladně promícháme. Sirup skladujeme v chladničce.

Užití

Užíváme při kašli a nachlazení 1 lžičku třikrát denně. Vždy dobře zapijeme nebo přidáme přímo do čaje či jiného nápoje. Šalvějový sirup není určený k trvalému užívání. Velmi dobře odstraňuje zahlenění, usnadňuje odkašlávání, mírní chrapot.

Šalvěj koření

Šalvěj lékařská se používá jako koření. Hodí se do zeleninových omáček, polévek, omelet a zapékaných pokrmů. Vynikající je zejména při přípravě masa, kdy stačí na jednu porci zhruba jeden lístek šalvěje. Aby byla chuť co nejlepší, lístek nasekáme, smícháme s olivovým olejem a maso spolu s dalším kořením naložíme.

INSPIRUJTE SE: Zajímavé recepty s voňavou šalvějí

S kouskem šalvěje zvlášť dobře chutnají ryby, králík, drůbež, jehněčí a skopové maso, zvěřina, vepřové i hovězí. Velmi často se také využívá při výrobě domácích paštik. Tahle výtečná bylinka si také skvěle rozumí s dýní, hodí se do rizota, k těstovinám, gnocchi či raviolám. Dokřupava smažené šalvějové listy jsou výtečné jako skvělá chuťovka místo chipsů, ale hodí se i na ozdobu různých jídel.

Jak pěstovat šalvěj

Šalvěj můžeme pěstovat v nádobách, ale lépe prospívá na venkovním záhonu, případně na zelené střeše. Šalvěj lékařská je trvalý polokeř s metlovitě rozvětveným stonkem a oválnými, stříbřitě našedlými listy, zespodu postupně dřevnatí, dorůstá do výšky 70–80 cm. Kvete nafialovělými květy.
Šalvěj vyžaduje lehkou, kyprou, dobře propustnou hlinitopísčitou půdu. Daří se jí i na suchých a na živiny chudých půdách. Aby co nejlépe rostla, potřebuje slunné a chráněné místo. Nepohrdne vápněním. Šalvěj nemá ráda hnojení čerstvým hnojem.
Šalvěj odolává mnoha škůdcům a chorobám a navíc je spolehlivou ochránkyní především košťálovin (zelí, brokolice, květák, kedlubna) před běláskem zelným a před slimáky, kterým prostě nevoní.
„Šalvěj můžeme předpěstovat, musíme začít už začátkem března, aby měly rostlinky dost času zesílit. Semínka šalvěje rozhodíme na výsevní substrát smíchaný s jemným pískem, mírně zasypeme a přitlačíme. Výsev udržujeme vlhký. Vzešlé rostlinky dvakrát přepichujeme. Předpěstované sazeničky vysazujeme v druhé polovině května, když už nehrozí mrazíky, na venkovní záhon zhruba 40 cm od sebe," uvádí šlechtitel a pěstitel Jan Prášil.
Šalvěj se dá také pěstovat přímým výsevem semen na záhon od dubna do května nebo v září. Vysejeme je 1–2 cm hluboko, do řádků vzdálených 40–60 cm. Během klíčení pravidelně zavlažujeme. Jakmile rostliny vyklíčí a zesílí, vyjednotíme je na vzdálenost asi 40 cm.
Šalvěj je možné množit také vegetativně, především kultivary s barevnými listy. Asi 8 cm dlouhé vrcholové řízky dobře zakoření v substrátu na řízkování. Další způsob je hřížením, když spodní větvičky ohneme k zemi, přichytíme a zahrneme zeminou. Od mateřské rostliny ji oddělíme až po vytvoření kořenového systému.
Při pěstování v nádobách dodržujeme základní zásadu, že do jednoho květináče patří jedna rostlina. Dbáme na to, aby květináč se šalvějí byl na místě, kde je stále dostatek světla. Nepotřebuje ani příliš výživnou zeminu, ani častou zálivku. V nádobě má šalvěj životnost zhruba 3 roky.
„Na zálivku není šalvěj vůbec náročná, spíše naopak musíme dávat pozor na přemokření, především když je chladno. Šalvěj nesnáší mrazy, proto ji na zimu musíme zakrýt pečlivě chvojím, aby nevymrzla. Pokud budeme o šalvěj správně pečovat, vydrží krásná až 7 let. Doporučuje se po 4 letech přesadit na jiné místo. Na jaře, když odstraníme chvojí, je potřeba šalvěj okopat a pohnojit trochou kvalitního kompostu," doporučuje Jan Prášil.
Konce výhonků šalvěje často zaštipujeme, abychom podpořili kompaktní růst rostliny. Důležité je hluboké seřezávání starších dřevnatých větviček. Rostlina rychle znovu obrazí. Po odkvětu suché květy ostříháme, aby se rostlina zbytečně nevysilovala tvorbou semen.

Co asi děláme špatně, že nám šalvěj žloutne

„Pravděpodobně ji zbytečně moc zaléváme a v přemokřené půdě pak postupně uhnívá. Jestliže žloutnou listy šalvěje pěstované v nádobě, nemá rostlina dostatek místa pro kořeny a musíme ji přesadit do většího květináče," radí pěstitel.

Sběr a sušení šalvěje

Čerstvé lístky šalvěje můžeme sbírat kdykoliv, nejlépe ale těsně před rozkvětem během slunečných a suchých dní okolo poledne. To totiž obsahují nejvíce éterických olejů. Celou nať sklízíme dvakrát do roka, uřízneme ji zhruba 10 cm nad zemí. Listy usušíme při teplotě okolo 30 °C. Sušené šalvějové lístky jsou šedozelené a plstnaté.

Dekorativní kultivary šalvěje lékařské

Pestrolisté kultivary šalvěje lékařské oživí převážně zelenou bylinkovou zahrádku. Disponují stejným aroma i všemi léčivými účinky jako klasická šalvěj.

Šalvěj lékařská 'Purpurascens'

Vyznačuje se podlouhle eliptickými fialovými až tmavofialovými listy se stříbrným nádechem, jsou jemně plstnaté.

Šalvěj lékařská 'Icterina'

Kultivar je charakteristický dekorativními, žlutozelenými nepravidelně panašovanými listy.

Šalvěj lékařská 'Tricolor'

Vyniká podlouhle eliptickými listy, které mají nejdříve po narašení purpurovou barvu. Postupně získávají typické šedozelené zabarvení, růžové okraje blednou až nakonec přejdou do krémové barvy.

Zdroje: šlechtitel a pěstitel Jan Prášil, bylinkář Martin Kolár, Léčivé bylinky a esence (nakladatelství Svojtka & Co., Léčivé rostliny (Andrew Chevallier), cs.wikipedia.org

2024-06-11T06:08:42Z dg43tfdfdgfd