INUITé A BASKOVé MAJí STEJNě HNěDOU PLEť JAKO MěL PRAčLOVěK. SLUNCEM TO ALE NENí

Podle podrobných výzkumů uvedených například ve vědeckém časopise Nature Genetics se ukazuje, že „dělení lidí podle ras a etnické příslušnosti je nepoužitelné“, a to zejména podle barvy pleti, uvádí kontroverzní spisovatel a podnikatel Hans-Joachim Zillmer .

„Teprve v roce 1958 bylo zjištěno, že melanin vyvolává u laboratorních žab změnu hlavních pigmentových buněk v kůži. Melanin, nejdůležitější pigment v kůži, produkují speciální buňky, melanocyty. Na povrchu těla však nejsou rozděleny rovnoměrně, vysvětluje Zillmer ve své kontroverzní knize Evoluce –⁠ podvod století. Neandrtálci a další podvrhy lidských dějin. Potlačovaná fakta. Zakázané důkazy.

15 fascinujících faktů o Bascích - starobylé záhadě Evropy. Zdroj: youtube.com

Tmavý a světlý podle melaninu

Například na plosce nohy je těchto buněk méně než třeba na nártu. Spolu s rohovinou je melanin nejdůležitějším ochranným faktorem proti záření UV. Když je kůže vystavena slunečnímu svitu nebo ozáření UV paprsky v soláriu, zvyšují melanocyty produkci melaninu. Jinak řečeno: při zvýšené produkci melaninu je kůže tmavší, při nižší světlá, uvádí nás do problematiky pigmentace kůže německý podnikatel a od roku 1998 autor evoluci odporujících, populárně naučných knih.

Proč mají Inuité tmavou pleť? Barva je zesilována nedostatkem čistoty, pot si seškrabávají z obličeje nožem. Jen miminka jsou světlá

Slunce nehraje hlavní roli

„S postupnou vývojou adaptací člověka na rozdílné sluneční ozáření to nemá nic společného. V izolované skupině lidí se pak s přihlédnutím k selektivním faktorům, jako jsou izolace či klima, nutně vytvářejí určité rysy, které jsou s větší frekvencí již přítomny.“

Baskové. Zdroj: Pinterest

Žlutá je vlastně hnědá

Velice zajímavá je skutečnost, že Eskymáci (přesněji Inuité) i Baskové mají „hnědou“ pleť. „Žlutavá pleť není způsobena dodatečným barevným pigmentem, ale tento efekt vzniká v důsledku silnější vrchní vrstvy pokožky. Proto není původní barva lidské pokožky žlutá, ale ani černá, nýbrž hnědá: lidé se světlou pletí mají černého barviva melaninu méně a s černou více než ,pralidé´ s hnědou pokožkou,“ vysvětluje svoji teorii Zillmer.

Původ nejzáhadnějšího národa světa: Nejsou tak staří, jak jejich politici uváděli

Albíni

U albínů je ve hře prakticky jakýsi defekt, s nímž nejsou tito lidé schopni melanin produkovat, „Lidští albíni proto mají bílou kůži, kdežto ve světě zvířat není čistě bílé zvíře albín, ale je nazýváno leucista. V přírodě se jako albín narodí v průměru každý 10 000. potomek. Částečný (tzv. parciální) albinismus se vyskytuje i lidí; u zvířat je vzácnější,“ líčí Zillmer.

Silně páchnoucí vysoké drdoly Eskymaček: Styling i mytí vlastní močí, barva stuhy jako ne/zájem o muže a jak si navonět manželku

Barva pleti není znakem lidské rasy

Závěrem Zillmerovy teorie je v kapitole s názvem Ideologie, rasismu a terorismus tvrzení, že „různá barva pleti není žádný biologický ,rasový znak´. Není ani výsledkem dlouhodobého přizpůsobování intenzitě slunečního záření“. Své tvrzení připodobňuje k situaci lososů, kdy se v jednom jezeře při izolaci vyvinuly morfologicky různé populace tohoto živočišného druhu již během 13 generací, jak napsal vědecký časopis Science v roce 2000.

Nový výzkum, o němž informoval časopis Science a návazně server Scientific American, popisuje, že „výskyt lososů, kteří kolonizovali řeku a pláž jezera a během méně než 13 generací se částečně reproduktivně izolovali. Ukazuje se, že přírodní výběr může podnítit vznik nových druhů mnohem rychleji, než se očekávalo.“

Související články

2024-07-04T05:30:47Z dg43tfdfdgfd