DUšEVNí ZDRAVí DěTí JE PRO MATKY PRIORITA. ZAPOMíNAJí ALE PřITOM NA SEBE, VYPLýVá Z PRůZKUMU

Pro 82 % dotázaných matek je nejdůležitější, aby jejich ratolest věděla, že jej mají rády. Láska je hlavní motiv, který maminky spojuje bez ohledu na jejich preference a motivace ve výchově, kterými se průzkum aplikace Mamio mezi více než 1400 matkami zabýval. Pro dvě z pěti matek je dokonce přednější, aby vychovaly jedince bez emočních traumat spíše než aby z jejich potomka vyrostl někdo úspěšný. „Dle dat Národního ústavu pro duševní zdraví se jedno ze sedmi dětí či adolescentů v současné době potýká s nějakým druhem psychických problémů. To pro žádného rodiče není příjemná informace. Ve společnosti se o duševní zdraví hovoří čím dál více a je dobře, že to registrují i mámy malých dětí, které mají velkou možnost to ovlivnit již od útlého věku dítěte,“ říká Laureen Höllge, spoluzakladatelka a CEO aplikace Mamio, která matkám umožňuje seznamovat se podle věku dítěte a lokace a sdílet mateřství. Velký důraz na duševní zdraví dětí je mimo jiné ovlivněn tím, co si současné maminky odnáší z výchovy, kterou praktikovaly předchozí generace. Přes dvě třetiny z nich totiž uvedlo, že právě větší a častější projevy lásky ke svým dětem patří mezi věci, které by chtěly o proti svým rodičům dělat jinak.

Foto: Shutterstock

„Každý rodič se chce vyvarovat "chybám", které napáchala generace předchozí, anebo se úzkostně držet stylů, které sami zažili jako děti a považují za funkční. Někdy se ale stává, že se úzkostná potřeba vyvarovat se či držet se některého z přístupů může snadno překlopit jen v opačný extrém. Například dítě, které bylo drženo zkrátka, může poté jako rodič dávat svému dítěti bezhraniční volnost ve strachu, aby neopakovalo chování svých rodičů. A to pak přestane cítit hranice, bezpečí a svým dětem opět naopak vystaví hranice příliš těsné. Jako rodiče bychom mohli postupně přestat soupeřit se svými rodiči o to, kdo byl lepší rodič a přibližovat se nějaké zlaté střední cestě. A přijmout, že "chyby" jsou povoleny,” radí psychoterapeutka Renata Banášová z organizace Úsměv mámy.

Přibližně tři z pěti matek by rády jednaly se svým dítětem jako s rovnoprávným člověkem, zhruba každá druhá mu chce dávat více pozornosti a být méně autoritativní. Naopak žádná neuvedla, že chce svému dítěti dávat méně svobody, než kolik sama dostávala.

Láskyplná výchova si vybírá daň na duševním zdraví maminek Maminky sice v dnešní době kladou velký důraz na to, aby jejich děti byly šťastné a vyrostly v emočně stabilní jedince, ale jak průzkum ukázal, často se tak děje na úkor jejich vlastní psychické pohody. Až 93 % matek uvedlo, že pochybuje o tom, zda jsou dobrými rodiči. „Tohle číslo je opravdu alarmující. Je přirozené, že mámy staví své děti na první místo, ale současná společnost, zejména pak také sociální sítě, mohou někdy v rodičích vyvolávat pocit, že musí vše dělat perfektně, a to samozřejmě není reálné. To vytváří na maminky obrovský tlak, který se odráží v pochybách o své vlastní dostatečnosti,“ komentuje Laureen Höllge.

„Pocit vlastního selhání a dojmu, že nejsem dost dobrá máma, se u matek objevuje velmi často, tvoří jedno z ústředních témat klientek Úsměvu mámy. Tlak sociálních sítí má bezesporu obrovský vliv. Objevují se hesla typu "správná výchova", "dokonalé mateřství". Vychováváme podle knih a návodů a své vlastní pocity a intuici potlačujeme anebo nad nimi váháme,” říká psychoterapeutka Banášová.

Dle průzkumu mají také čtyři z pěti dotázaných matek pocit, že nezvládají své vlastní emoce a skoro tři čtvrtiny jich uvedlo, že toho je na ně moc. „Potíž je v tom, že definice dokonalosti, správné výchovy atd. neexistuje. Nikdo nám nedá z výchovy jedničku či pětku. A tak se mámy honí za něčím, co neexituje, není pak divu, že se cítí vyčerpané, unavené či plné emocí,” vysvětluje Banášová. „Každá generace maminek měla ve své době vlastní problémy a nemá smysl se zaměřovat na to, kdo to měl těžší a kdo lehčí. Místo toho bychom se měli soustředit na to, co potřebují současné mámy a jak jim můžeme pomoci. Proto jsme také založili aplikaci, kde kromě odborného rádce a dalších služeb maminky najdou dlouho chybějící bezpečný prostor pro sdílení svých radostí i strastí s ostatními uživatelkami,“ dodává Laureen Höllge. Právě možnost sdílet své problémy a zkušenosti s kamarádkou či jinou blízkou osobou je pro polovinu maminek, které se průzkumu zúčastnily, jednou z cest, jak zmírnit pocity vlastní nedostatečnosti. Výrazně také může pomoci větší zapojení partnera i jeho pochopení nebo snaha snižovat na sebe nároky.

„Co současným matkám určitě oproti předchozím generacím chybí, je právě přirozená možnost sdílení, blízkost, bezpečné nesoutěživé prostředí a obyčejné setkávání se s ostatními maminkami. Psychickým obtížím lze zajisté předejít v tomto případě i pouhým kontaktem s realitou, s otevřeností vlastní i ostatních žen-matek. Zjištění, že to, co se nám zdálo býti "chybou" např. ve výchově, v prožitu, v naší reakci, se děje třeba čtyřem z pěti maminek kolem, takže nemusí jít o nic závažného a spíše běžný jev, který si jen příliš přísně bereme k srdci. Aplikace Mamio může současným maminkám udělat velkou službu a pomoci vrátit maminkám jejich sebedůvěru,” uzavírá Banášová.

Zdroj infromací: Renata Banášová z organizace Úsměv mámy, Laureen Höllge, spoluzakladatelka a CEO aplikace Mamio

Související články

2024-07-03T11:06:27Z dg43tfdfdgfd